12.-13. 7. 2014, F3K Ludbreg
Na F3K závody do chorvatského Ludbregu už jsem se chtěl vypravit dávno,
ale každý rok to mělo nějakou překážku. Na našem EC v Přibyslavi jsem
ale Miljenkovi Francicovi slíbil, že letos už určitě dorazím a tak jsem
si termín patřičně pohlídal.
Letošní ročník byl navíc nadmíru
atraktivní. Za prvé bude Ludbreg příští rok hostit mistrovství světa, za
druhé jsme za víkend odlétali závody hned dva. Chorvaté totiž letos
svoje dva EC závody spojili do jednoho víkendu a na jedno místo. Není
divu, že to přilákalo spoustu závodníků - celkem létalo 59 pilotů ze 14
zemí. Česká výprava byla možná nejpočetnější, změřit síly s absolutní
špičkou nás přijelo hned 11. Škoda, že nakonec nejel ještě Milan a Ivoš,
kteří nestihli připravit letadla.
Na cestu jsme s Ondrou a Tomášem
vyrazili v pátek odpoledne. Naděje, že bychom do Ludbregu mohli dorazit
ještě za světla, nám ale vydržela jen do Brna, kde jsme nakonec v
zácpách uvízli na dvě hodiny. Jinak byla cesta bez komplikací a o
půlnoci jsme byli na místě.
Sobotní ráno bylo jako z partesu a
závodníci čas využili k odladění svých modelů. Taky jsem si vzduch
vyzkoušel, ale optimismus mi to zrovna nepřidalo. Vzduch byl hrozně
těžký, výška hodu mizerná a ať jsem trimoval jakkoli, letadlo jenom
padalo. Ani mě nepřekvapilo, že jsem si hned v prvním kole na úloze
Vzrůstající časy vytvořil škrtací výsledek - dokázal jsem se dostat
pouze na 90 vteřin a to ještě s odřenýma ušima. V dalších kolech už jsem
se chytal trochu líp a jak termika sílila, dokonce se dá říct, že se mi
i dařilo. Radost jsem měl hlavně z celkem slušně zaletěné úlohy 1, 2,
3, 4, společných startů a úlohy 3x200. S přicházejícím večerem ale
termika opět zeslábla a tak jsem na závěr škrtačku z rána ještě
"vylepšil" na úloze Poslední 3 lety.
Po osmi odlétaných kolech jsem
měl létání plné zuby, takže sprcha a raut s vyhlášením výsledků v
blízkém hotelu Raj, působilo jako živá voda. Raut byl vynikající,
zpestřený vystoupením místních zpěvaček. Co se výsledků týká, byl jsem
celkem spokojený - 41. místo, 86% bodů. Po skončení rautu jsme se ještě
přesunuli ke stanům, ale únava z létání byla docela velká a tak jsme šli
brzo spát.
Nedělní ráno bylo ještě teplejší a slunečnější než
předchozí a bylo jasné, že nás opět čeká solidní sauna. V plánu bylo
odlétat 6 kol. Plán nakonec i přes hrozící bouřky vyšel a počasí bylo
skutečně skvělé. Skvělé ale nebylo moje létání. Hned v prvním kole jsem
zapsal pouhých 300 bodů. V dalších třech kolech to zase docela šlo, ale
závěr závodu jsem si opět pokazil. Ve společných startech jsem doplatil
na svoje startovní "výšky", ze kterých jsem nebyl schopný doletět k
termice. Hodně mě mrzí poslední kolo, kde se létala pětiminutovka.
Termiku jsem sice našel, ale nedokázal jsem se v ní udržet celou
potřebnou dobu. Není divu, že v celkovém účtování jsem byl na chvostu -
55. místo, 81%. Nemám ale důvod si stěžovat, moje umístění v obou dnech
asi odpovídá míře mých schopností.
Dobrá zpráva je, že jsem vezl
letadlo domů v celku, což se bohužel nedá říct o všech. Docela často
docházelo ke srážkám ve vzduchu a lehká éra do bezvětří to často docela
odnesla. Mimochodem, nebylo možné si nevšimnout množství Snipů mezi
soutěžícími. Zázrak se ale nekoná, úspěch na závodech je o pilotním
umění a ne o technice.
Závody v Chorvatsku se mi líbily, organizace
nijak nevázla. Umím si přestavit, kolik úsilí pořadatele stálo
zorganizovat dvě soutěže pro téměř 60 lidí. Před mistrovstvím světa
organizační tým samozřejmě ještě čeká hromada práce, rezervy má jak
plocha, tak časoměřiči. Ale už teď mě láká myšlenka přijet si příští rok
s tou absolutní špičkou zalétat na předzávod MS. Uvidíme, jak to vyjde.
Na YouTube se můžete podívat na video ze závodů (a cesty :)) od Ondry Hamana.
5. 7. 2014
Na dnešek jsme byli domluvení na sekání letiště. Plán klapnul dokonale, až na to, že nám začalo pršet a tak jsme sekání dokončovali za deště. Na letadla tedy už nedošlo, i když jsem měl s sebou házedlo připravené. Každopádně je super, že je dráha zase pěkně na krátko, už to bylo opravdu potřeba.
3. 7. 2014
Po práci jsem sbalil děti a vyrazili jsme na naše letiště. Příjemně mě překvapilo, jak tam bylo živo. Zalétal jsem si s Edgem, kluci se taky vyřádili a k tomu bylo pořád na co koukat.
