Obsah‎ > ‎2012‎ > ‎

Srpen 2012

26. 8. 2012

Už ani nepamatuju, kdy naposledy jsem byl na svahu. Dnešní předpověď vypadala slibně, takže po obědě jsem naložil Ascota a MiniNyxe a vyrazil na Studenec. Na místě mě ale čekalo zklamání. Foukalo sice proti svahu, ale strašně slabě. Nicméně, poslal jsem MiniNyxe do vzduchu, když pro nic jiného, tak abych ho vyzkoušel po tom, co jsem do něj dal nové baterky. Netrvalo dlouho a šel jsem pod kopec a pak ještě několikrát. Po nějaké době mi pomohla termika nabrat trochu výšky a pak se i vítr trochu zlepšil. Mezitím na kopec dorazili další modeláři. Létali jsme všichni, ale všichni jsme se shodli, že jsme čekali lepší jízdu. Ve výsledku jsem ale měl nalétáno půl hodiny s MiniNyxem a skoro hodinu s Ascotem, navíc v pauzách bylo pořád na co koukat, takže příjemné odpoledne.

Eso Pro Dingo

23. 8. 2012

Další kolo tréninku se SuperGee, končil jsem se západem slunce. Vítr foukal jenom málo, ale nejhorším možným směrem - přes vzrostou kukuřici. O termiku jsem skoro nezavadil, takže opět hlavně trénink hodů. Hlavně jsem ale vyzkoušel aplikaci F3K Master - podle gyra v mobilu sama dokáže "poznat" start a přistání a podle toho stopovat a odpočítávat čas v nastavené letové úloze. Dost dobré, ale budu muset vychytat, kam umístit mobil, aby to opravdu spolehlivě fungovalo.

22. 8. 2012

Navnaděný nedělním tréninkem jsem vyrazil potrénovat i dneska. Nepříjemné je, že v tuhle roční dobu už se dny přecejen zkracují, takže po práci už nějaký moc aktivní vzduch nehrozí. Proto jsem byl docela překvapený, že se mi se SuperGee docela dařilo nacházet a vylétávat bublinky termiky. Soustředil jsem se ale hlavně na hody, ty potřebuju trénovat nejvíc. Docela se mi dařilo, v závěru jsem celkem spolehlivě atakoval 40 metrů, což je pro mě super výsledek.

Hody v závěru dne

19. 8. 2012

Dneska byl modelářsky velice plodný den. Začal hned ráno v osm, kdy jsme se sešli ve Škrdlovicích k tréninku F3K. Bylo to super, protože jsme byli hned čtyři (já, Jenda, Jirka, Milan) a hlavně jsme to pojali skutečně jako trénink. To znamená, že jsme létali na odpočítávání atd. Za sebe musím říct, že jsem se hodně víc snažil, než kdybychom si létali jen tak. Doufám, že to brzo zopakujeme.
Druhou část dopoledne jsem strávil na našem letišti. V podstatě jsem tam jen přijel okouknout plochu, abych se povídal, jestli není moc vysoká tráva na okolních loukách kvůli navijáku, ale ještě jsem jednou nabil SuperGee a dal si další půlhodinku. Termika byla fantastická, nebyl problém zkoušet např. najít termiku, chvíli v ní kroužit, přistát a poslat do ní éro znovu.
Zlatý hřeb ale měl být zálet Furia V. Nový trup jsem dostal k Vánocům už před lety, ale nebyl jsem schopný ho připravit k letu. Až poslední dny jsem se dokopal k dokončení. Dneska jsem už jenom doladil těžiště, doprogramoval výchylky motýla a mohl jsem jít na věc. Na letišti jsem ještě jednou zkontroloval směr výchylek a předal jsem éro Jirkovi k prvnímu vypuštění na navijáku. První let dopadl na výbornou, naprosto žádný problém. Jenom bylo znát, že naladění éra je na jistotu - těžiště vpředu, háček vpředu, žádné velké výchylky. Furio ale létalo parádně. V dalších startech jsem maličko poladil polohu háčku, ale o žádné velké nastavování jsem se nesnažil a spíš si užíval seznamovací lety. Studenou sprchu jsem si připravil na závěr sám. Přistával jsem tak pěkně k noze, až jsem to přehnal a éro mě při dojezdu trefilo. Na zlomek sekundy jsem přemýšlel nad výskokem, ale ve stejný okamžik jsem si uvědomil, že o mojí nohu si křídlo ublíží méně než o naviják za mnou. Nicméně náběžku jsem si nabořil pěkně i tak :-( Samozřejmě na té méně opravované půlce křídla. Holt dětem a blbcům sirky a béčka do ruky nepatřej a já mám zase co opravovat.
Děkuju Jirkovi za fotky.

Furio V na startu Furio V na přistání Právě si říkám, jaké jsem jelito (naťuklá náběžka je dobře vidět).

13. 8. 2012

Dneska večer jsme si dali společný trénink s Milanem. Prvních pár startů jsem i já dokázal nalétávat celkem pěkné časy, ale jak se slunce sklánělo k obzoru, už jsem se nechytal. Hody mi taky zrovna moc nešly, průměr jsem měl kolem 35-ti metrů. Milan byl samozřejmě výrazně lepší, z jeho hodů dokázal naklouzat pokaždé skoro tři minuty. Nejzajímavější ale byl závěr létání. Konečně se mi totiž povedlo vnutit Milanovi do letadla výškoměr. Ano, hádáte správně, byl to voheň! Jenom pro shrnutí podmínky - těsně před západem slunce, slaboučký vítr do 3 m/s. Na výšky se podívejte sami, komentář je celkem zbytečný. První fotka je Steigeisen, druhá Vortex. Až budu velkej, chci taky tak umět házet :-)

Milanovy hody se Steigeisenem Milanovy hody s Vortexem

10.-12. 8. 2012, Sešlost, 25. ročník

Časově mi letos Sešlost úplně dobře nevycházela, ale závěrečný víkend jsem si nechtěl nechat ujít. Přijel jsem v pátek večer, tak akorát včas bychom s dětmi postavili stan a užili si před spaním trochu létání s volňásky. Sobota začala deštěm, ale ten brzo ustal a pak už bylo jen pár přeháněk. Nepříjemný byl ale vítr, takže létání jsme si moc neužili. Škoda, že se počasí většina stanujích zalekla a začala balit, zase tolik škaredě nebylo. Tradiční grilování tedy bylo velmi komorní, ale nakonec se všech 22 porcí masa v pohodě snědlo. Na závěrečný včer jsem v Přibyslavi nakonec zůstal jen já a Jirka. Vždycky jsem závěrečný víkend považoval za vrchol Sešlosti, takže pohled do opuštěného kempu byl docela zvláštní :-) Ale chmurným myšlenkám jsme nepodlehli, před západem slunce jsme si ještě zaházeli se F3K házedly a nakonec šli spát někdy po půlnoci. Nedělní ráno bylo nádherné a bylo jasné, že bude krásný den. Letiště během dopoledne ožilo provozem velkých letadel, takže i naše závěrečné balení a uklízení bylo fajn.

5. 8. 2012

Původně jsem plánoval odpoledně opět vyrazit do Přibyslavi, ale ráno mě přepadla touha zalétat si s Ascotem. Zvítězil tedy naviják a naše letiště. Od posledního navijákového létání už uplynulo dost času a bylo to dost vidět. První start utržený, druhý celkem dobrý, ale po čtyřech minutách jsem přistával. A to jsem si s sebou vzal odpočítávání času, abych si zase trochu osvěžil rozpočet na přistání, kdybych si někdy usmyslel, že se vydám na RCV2. Dalších pár startů bylo docela dobrých. Čas na V2 bych dával docela v pohodě, s tím přistáním už to ale bylo horší. Přistání na přesnost i čas, to holt potřebuje trénink. V závěru jsem opět začal kazit starty. Když jsem se ze špagátu utrhl potřetí, řekl jsem si, že je nejvyšší čas skončit. Pěknou tečkou bylo i z toho utrženého startu vytočení stoupáku do stratosféry.
Tréninkový tlampač Počasí bylo fajn

4. 8. 2012

V Přibyslavi probíhá tradiční klubová Sešlost. Do mého časového plánu sice letos příliš nezapadá, ale na návštěvu jsem rád přijel. Měl jsem s sebou SuperGee, ale moc jsem si nepolétal. Sotva jsme se s Jirkou a Láďou rozházeli, začalo drobně pršet. Na Sešlosti to ale nikdy není jenom o létání. Vždycky je fajn chvíli posedět s přáteli a podívat se, co mají nového. Perfektní vynálezy pravidelně vozí Jirka Jaluška. Letos to byl systém Erektus, neboli viagra na dvě lipolky. Podívejte se na video a řekněte sami, jestli to není dokonalé.
Comments