28.-29. 7. 2012, Contest Eurotour F3K Přibyslav
O víkendu proběhl již třetí ročník závodu F3K Contest Eurotour v
Přibyslavi, který pořádal náš klub. Předzávodní přípravě jsem se letos
kvůli pracovnímu vytížení věnoval trochu méně, než jindy, takže
posledních pár dní před soutěží bylo o to hektičtějších. Je ale taky
fakt, že s přihláškami moc nespěchali ani závodníci. Ještě týden před
soutěží jsme měli strach, kolik nás nakonec bude. Obavy byly naštěstí
zbytečné - nakonec létalo 26 závodníků z Česka, Německa, Rakouska,
Polska, Chorvatska a Ukrajiny. Většina soutěžících přijela už v pátek,
stejně jako my pořadatelé. Večerní posezení bylo velmi příjemné. Že si s
sebou Mark Werth dovezl kytaru, to nepřekvapí, ale Heinz Pfaffinger
neváhal a přijel i s aparaturou a klávesami!
V sobotu po desáté odstartoval kolotoč soutěžních letů a musím říct, že
všechno probíhalo pěkně hladce. Pár zádrhelů jsme jako pořadatelé řešit
museli, ale šlo o drobnosti, které závod nenarušily. Podmínky byly po
celý den téměř stejné - vítr kolem 4 m/s, teplo a slunečno. Vítr
závodníky uměl potrápit. Kdo zkoušel svahovat nad hangárem, riskoval, že
skončí na jeho střeše. Nepamatuji tolik penalizací za kontakty letadel
se zařízením letiště :-)
Plynulé tempo závodu příliš nenarušila ani přestávka na oběd, což mě potěšilo.
Škoda, že s blížícím se večerem začalo na obloze přibývat mraků. V
polovině osmého kola přišly první kapky a tak jsme sobotní část závodu
ukončili. Počasí se sice za pár minut umoudřilo, ale to nám aspoň
umožnilo nachystat naši tradiční grilovačku. Pořádný deštík nás ale
ještě čekal - kolem osmé přišel prudký vítr s deštěm a zahnal závodníky
do stanů a letištní budovy. Já v dešti běhal kolem stanu a snažil se,
aby neuletěl. Smůla ovšem byla, že uvnitř jsem měl letadla. Nepřežily to
směrovky. Jako domácí jsem si ale mohl dovolit sednout do auta, odjet
domů a přes noc opravit, co bylo potřeba. Tím jsem ale přišel o údajně
velmi vypečený sobotní večírek. Na druhou stranu, po opravě byly ocasní
plochy mého SuperGee (nakonec jsem opravoval i výškovku) v lepším stavu,
než na začátku závodu :-)
Nedělní ráno bylo zatažené a s přeháňkami. Takže pro nás pořadatele těžká
zkouška. Tempo soutěže samozřejmě utrpělo přestávkami kvůli dešti, ale
všem bylo jasné, že se proti počasí se nedá nic dělat. Nakonec jsme před
obědem zvládli dolétat osmé kolo a přidat ještě další dvě. Po obědě se
sice počasí jako na potvoru zlepšilo, ale byl nesmysl ještě rozjíždět
další létání. Kolem druhé hodiny jsme tedy mohli vyhlásit vítěze. Tím se
stal Harald Helm, následoval ho Marc Werth a Herman Haas. Z čechů
nejlépe dopadl Pavel Krištof na nepopulárním čtvrtém místě a hned za ním
Ivo Bratršovský. Já jsem během víkendu také létal, ale moc jsem se
nepředvedl. Kromě druhého kola, kdy jsem bral tisícovku, se mi nedařilo a
s každým kolem jsem se pořadím propadal níž a níž. Nakonec jsem skončil
třiadvacátý.
Co říci závěrem? Samozřejmě poděkování všem, kteří se závody jakýmkoli
způsobem pomáhali - ať už materiálně nebo tím, že přiložili ruku ke
stopkám. Díky vám to byl parádní víkend ve skvělé společnosti.
Fotky od Tomáše Winklera najdete na jeho Picase a další reportáž a fotky na stránkách Marcela Králíka.
7. 7. 2012
Rozhodl jsem se, že na dovolenou si letadlo tentokrát brát nebudu, ale těsně před odjezdem na Šumavu jsem si ještě zajel na letiště. Bylo to jen takové létání “lážo-plážo” úplně na pohodu, ale bylo to fajn.
6. 7. 2012
Počasí bylo perfektní, takže jsem vzal SuperGee a jel na naše letiště. Termika byla fantastická, chytal jsem se docela spolehlivě a díky slaboučkému vánku jsem mohl termiku vytáčet do velkých výšek. To je věc, která sice člověka nic moc nenaučí, ale dneska mě to prostě bavilo.
5. 7. 2012
V podvečer jsem si vyrazil na letiště a věnoval jsem se ladění SuperGee. Vzduch se zdál absolutně klidný a bez termiky, ale stejně se termika na letových časech podepisovala, i když jsem se snažil létat po stále stejné dráze v každém letu. I tak si myslím, že to pomohlo a zase jsem výkony SuperGee trochu posunul.