Obsah‎ > ‎2010‎ > ‎

Srpen 2010

26. 8. 2010

Tréninkový čtvrtek jsme se tentokrát rozhodli strávit na žďárském letišti. Počasí nám přálo a sešli jsme se  v hojném počtu. Obbvyklou sestavu já, Tomáš a Jirka doplnil ještě Martin Tomek, který nedávno koupil od Tomáše jeho starší SuperGee. Byli jsme až překvapení, jak dobře se nám dneska létalo. I když bylo poměrně hodně větru, termika chodila často a chytit se v ní nebylo obtížné, zejména když se člověk nebál létat po větru. Jako trénink ideální, snad se to líbilo i Martinovi a budeme mít zase jednoho závodníka navíc.

25. 8. 2010

Na svahu jsem nebyl létat snad půl roku, takže je jasné, že když dneska vyšla ta správná kombinace větru a volného času, neváhal jsem. Na malou bouli u Studence se mnou jel ještě Tomáš a Jirka. Já s Ascotem, Tomáš s Furiem a Jirka se samokřídlem. K tomu jsme všichni tři přibalili házedla pro případný nedostatek větru. Na místě to s větrem špatně nevypadalo - foukalo okolo 5 m/s, přímo na svah. Létání tedy nebylo nijak extr svižné, ale problémy s udržením jsme samozřejmě neměli. Párkrát jsem měl i přepnuto na rychlost, takže spokojenost. Jirka zkoušel svahovat se svou deltou, ale kvůli velkému plošnému zatížení a poměrně slabému větru si moc nezalétal. Když v podvečer vítr zeslábl, zalétali jsme si ještě s F3K házedly. Výtečný relax, pořád říkám, že létaní na kopci se nic nevyrovná.
Ascot nad Studencem Pokusy se samokřídlem
Tomáš a jeho Furio Furio pod horizontem

22. 8. 2010

Nedávno jsme ve sklepě s Honzíkem našli a oprášili staré volné modely, které jsem stavěl ve svých modelářských začátcích. Všechny budou potřebovat nějaké opravy, ale A3 Janek byl opravený docela snadno. Dneska bylo úplné bezvětří, takže ideální podmínky pro vyzkoušení ve vzduchu. Překvapivě jsme se na letišti potkali s Petrem Černým, který si přivezl Rumfala na spalovací třiapůlku. Později dorazil ještě pan Halouzka s větroněm. Nejlíp si ale zalétal Honzík s Jankem. Příště nachystám silon a vyzkoušíme vleky.
Honzík a Janek Honzík a Janek

20. 8. 2010

Na našem žďárském letišti už jsem hodně dlouho nebyl, takže jsem rád využil pěkného počasí a s dětmi si vyjel na chvíli zalétat. Nedlouho po našem příjezdu dorazil i Ivoš Křivánek s Petrem Fořtem s elektrovětroni. Ještě chvíli jsem házel a hledal termické bublinky, ale když začalo být ve vzduchu a na letové ploše příliš husto, začal jsem balit. Po hektickém měsíci dovolených a závodů bylo příjemné si polétat pěkně v klidu.

14.-15. 8. 2010, Contest Eurotour F3K Přibyslav

O víkendu proběhla letošní vrcholná akce českého F3K – soutěž Contest Eurotour v Přibyslavi, kterou pořádal náš klub. Přípravy závodu samozřejmě začaly dlouho před samotným soutěžním víkendem a vyvrcholily ve středu odpoledne sekáním letové plochy. Jak ohromný kus práce je sekání půl hektaru trávy, si umí představit jen ten, kdo to zažil. O kupách trávy se mi pak opravdu i zdálo.
Skutečným začátkem soutěže byl ale pátek, kdy jsme se sešli na přibyslavském letišti. Během odpoledne a večera se sjeli téměř všichni přihlášení závodníci. Počasí nám poměrně přálo, což někteří využili k malému tréninku, ostatní se pomalu ubytovávali a užívali si večera ve společnosti ostatních pilotů. Bujarý večírek přerušila dlouho po půlnoci až bouřka.
V sobotu ráno jsme se probudili do velmi nevlídného počasí. Mraky se táhly až na zem a každou chvíli to vypadalo na déšť. I přesto jsme se samozřejmě dali do práce a začali chystat vše potřebné pro zahájení závodu. Jako vždycky, byl to pořádný maraton, ale kolem desáté jsme byli připraveni začít.
Do závodu nastoupilo 27 soutěžících z Česka, Polska, Chorvatska, Rakouska, Německa a Itálie. Já jsem se nakonec rozhodl nelétat, abych se mohl plně věnovat své roli ředitele závodu. Vzhledem k předpokládanému vývoji počasí jsme se dohodli, že létat budeme bez přestávky a budeme se snažit odlétat minimálně 8 soutěžních kol. Krátce po briefingu se roztočila kola závodu a musím říct, že všechno klapalo, jak mělo. Naše jediné pořadatelské zaváhání přišlo na začátku úlohy „všichni nahoru, poslední dolů“, čehož využil jeden z německých soutěžících k tomu, aby se dožadoval nového startu. Z naší strany se chyba opravdu stala, takže jsem jeho námitku musel uznat.
Počasí bylo nakonec celý den téměř ideální – málo větru a „chytrá“ termika, kterou nebylo jednoduché najít a využít, pár velmi mírných přeháněk ani nestojí za řeč. Během osmého kola za mnou přišlo několik závodníků s dotazem, zda nebudeme létat ještě kolo deváté, které by umožnilo škrtat dva nejhorší výsledky. Předpověď počasí (zejména větru) na neděli byla hodně nepříznivá, takže jsme deváté kolo nakonec létali. Byla to úloha „všichni nahoru, poslední dolů“, která přinesla další protest. Týkal se sice naprosté maličkosti, která nemohla mít vůbec žádný vliv na výsledek, argumentace stěžovatele ale byla neprůstřelná. I tentokrát jsem tedy protest musel uznat, i když si myslím, že byl nesmyslný a osobně bych se k takovému protestu nikdy nesnížil. Na čelo si ťukali i ostatní závodníci.
Na sobotní večer jsme měli pro závodníky nachystané tradiční grilované maso a jako obyčejně všem náramně chutnalo. Večerní posezení bylo opět výborné. Vždycky říkám, že lidi okolo F3K tvoří výbornou partu a jsem rád, že to platí i o závodnících z absolutní špičky.
Neděle byla pro mne jako ředitele závodu nejtěžší zkouškou. Od rána totiž foukal vítr na hraně pravidel, ne však dost na to aby byl jednoznačně mimo pravidla. Rozhodnutí, zda v takových podmínkách létat, bylo tedy samozřejmě na mě. Před půl desátou jsem ještě jednou zkontroloval aktuální předpověď počasí a rozhodl, že začátek létání o hodinu odložíme a následně se podle podmínek uvidí. Že to bylo správné rozhodnutí se ukázalo hned po pár minutách – vítr ještě nabral na intenzitě a začalo pršet. Před jedenáctou se sice počasí opět trochu vylepšilo, ale síla větru nepolevovala. Rozhodně jsme ze závodů nechtěli mít demolition derby, takže bylo jasné, že létat už nebudeme a zbývalo jen vyhlásit výsledky. Zvítězil Raoul Gorka z Rakouska, druhé místo obsadil Roland Börder z Německa a třetí příčku si vylétal Ondra Rezler. Z našeho klubu se nejvíc dařilo Milanovi Havelkovi (7. místo). Ivoš Bratršovský byl třináctý. Ostatní závodníci z našeho klubu byli sice až na konci výsledkové listiny, v silné konkurenci to ale není žádná ostuda.
Vždycky se snažím poděkovat všem, kteří se na našich závodech podílejí a velmi děkuji i tentokrát, protože bez sponzorů a všech ostatních, kteří se na přípravě závodů podíleli, bychom se rozhodně neobešli. Speciální dík patří přibyslavskému aeroklubu, závodníci velmi oceňovali zázemí i letovou plochu. Moje hluboká poklona patří všem, kteří celé závody měřili či zapisovali výsledky, úžasný výkon.
Když jsme před dvěma lety začali přemýšlet o pořádání našich prvních F3K závodů říkával jsem: „V roce 2009 uděláme obyčené závody, v roce 2010 mistrovství republiky a v roce 2011 Eurocontest.“ Samozřejmě jsem to myslel jako obrovskou nadsázku a pořádání soutěže Eurotour byl jen sen. Nakonec se to povedlo ještě o rok dřív, než v nejsmělejších plánech. Některé sny se prostě vyplní.
Za fotogalerii děkuju Petrovi Černému. Odkazy na další fotky a kompletní výsledkovku najdete na stránkách soutěže.

11. 8. 2010

S přechodem na vysílací pásmo jsem samozřejmě musel předělat i instalace přijímačů v letadlech. Zrovna moc rychle v tom nepostupuji, ale dneska jsem se dostal k tomu, abych na letišti vyzkoušel přijímač v Ascotovi. Obligátní test dosahu na zemi byl bez problémů, takže se šlo do vzduchu. Sotva jsem natáhl naviják, vítr se stočil z 90 stupňů rovnou do zad, ale s tím se prostě nedalo nic dělat. Malá startovní výška mi ale nevadila, stejně už bylo pozdě a já chtěl jenom vyzkoušet, zda bude všechno v pořádku. Během čtyř startů se skutečně žádný problém s řiditelností nevyskytl, i když přijímač signalizoval několik krátkých výpadků signálu a telemetrie jednou ukázala sílu signálu pouhých 40%. Uvidíme, jak se bude vyvíjet další testování. Mimochodem, telemetrická data rovnou na displeji vysílače jsou výborná věc. Žádné externí krabičky, žádné propojovací kablíky - tak se mi to líbí.

2.-8. 8. 2010, Sešlost

Z letošní Sešlosti jsem bohužel moc neměl. Částečně kvůli stavebnímu ruchu v domě, hlavně ale kvůli nepříznivému počasí. Nakonec jsem v Přibyslavi strávil pouze jednu noc a pořádně si zalétal jen dva nebo tři dny. Velká škoda, snad si to vynahradíme zase za rok. Autorem fotogalerie je Petr Černý.
Comments