Obsah‎ > ‎2014‎ > ‎

Srpen 2014

9.-10. 8. 2014, Vysočinské F3K

Během týdne jsem sice byl hodně zavalen prací, ale našel jsem si čas i na to, abych opravil trup Edge. Bohužel už ale nevyšel čas na to, abych v letu vyzkoušel, jestli je oprava dostatečně pevná. V pátek před novoměstkou F3K soutěží v Přibyslavi jsem si ale bez problémů stihl trochu zatrénovat a trup držel. 
Sobotní počasí bylo pěkné a pořadatelé zbytečně netlačili na pilu, takže kolem desáté se rozběhla pohodová soutěž. I přes klidné tempo závodu to ale občas byla honička - 22 soutěžících létalo na tři rundy, takže nikdo neměl moc času na lelkování. Naprosto hladký průběh soutěže přerušila pouze krátká přeháňka. I tak jsme ale během soboty zvládli 9 kol. Samozřejmě následovalo večerní posezení a pohoda, jak má být. 
 Nedělní počasí bylo také krásné, i když u se začínal zvedat čerstvý vítr. Bez potíží jsme přidali další čtyři kola a po obědě následovalo vyhlášení vítězů. Vyhrál (samozřejmě) Pavel Krištof, druhý byl Milan Havelka a třetí Martin Krpata. Já skončil čtrnáctý (86%) a létání jsem si celý víkend užíval, i když mě mrzí pár letů, které jsem mohl zvládnout lépe. Hlavně jsem rád, že letadlo dobře létá i po opravě. Po tragickém Contestu minulý týden jsem si zase pořádně zalétal. 
Ještě pár telegrafických postřehů. Po dlouhé době se na soutěži ukázal Ivo Bratršovský a létal se svým Bravem dost dobře. Na druhou stranu, rozbít letadlo na špatné baterky, to je opravdu škoda! Martin Krpata byl po sobotě na první příčce. V neděli už se mu tolik nedařilo, ale je pěkné, že to ta úplná špička nemá tak jednoduché a i ostatní piloti dokáží zalétat hodně kvalitní výsledky. Poslední dobou se taky hodně daří klukům ze Zlína. Marcel si vylétal čtvrté místo, Petr se svým výkonem posunul v nominačním žebříčku reprezentace na třetí příčku. Zlepšení je na nich opravdu vidět, běžně třeba dělají letmé starty. Holt kdo trénuje, má výsledky. 
Pořadatelům se sluší poděkovat za dobře zvládnutou soutěž. Jen pro dokreslení, jak všechno fungovalo - pivo bylo celý víkend i s obsluhou a donáškou až na plac!

Vysočinské F3K 2014

2.-3. 8. 2014, Contest Eurotour F3K Přibyslav

Ještě pár dní před letošním pátým ročníkem závodu Contest Eurotour F3K v Přibyslavi jsem byl na dovolené, kde mě nepříjemně překvapilo, že jsem se nemohl dostat k emailu. Když jsem pak doma konečně usedl k počítači a začal zpracovávat přihlášky, nestačil jsem se divit. Počet přihlášených závodníků totiž dosáhl čísla 44 (nakonec létalo 41 pilotů). To mi samozřejmě udělalo velkou radost, ale zároveň jsem měl obavu, jestli tento rekordní počet lidí zvládneme. 
Na letišti se náš pořadatelský tým sešel už v pátek po poledni. Krátce po nás začali přijíždět i první závodníci a do večera už byli na místě skoro všichni. V sobotu konečně začal soutěžní maraton. Brzo ráno jsme připravili všechno potřebné a díky tomu, že už byli všichni na místě, jsme soutěž zahájili s půlhodinovým předstihem proti plánu. Počasí nám docela přálo, bylo slunečno a teplo, jenom větru bylo zbytečně moc. Většina závodníků ale ani tak neměla problémy s hledáním termiky a byly k vidění i lety do velkých dálek. Samozřejmě, ne vždy se podařilo letadlo proti větru dotáhnout a občas se musel někdo hodně projít. I já jsem v jednom letu přistál daleko v poli. Ještě předtím jsem ale stihnul hned ve druhém kole během pěti minut rozbít obě svoje letadla. Trup Edge jsem zlomil při přistání ještě v přípravném čase. Rychle jsem nachystal i SuperGee, ale vymstilo se mi, že jsem v něm předtím neměl baterky a olovo. První zkušební hod proto šel vodorovně až do země, a při následné další otočce se trup zlomil v místě konektoru pod křídlem. Zbytek závodu jsem tedy létal s Orisisem, kterého mi půjčil nelétající Jirka, kterému tímto děkuji. Byla to hodně zajímavá zkušenost, Jirka létá hodně odlišné seřízení letadla než já. 
Během soboty jsme bez zádrhelů odlétali 8 kol. Následovalo tradiční grilování a posezení a jako obyčejně to bylo velmi příjemné. 
V neděli byla v plánu další čtyři kola. Závod se opět rozběhl bez potíží, starost nám ale začalo dělat počasí. Jak se blížilo poledne, kolem letiště se začaly formovat bouřky a během posledního kola jsem opravdu hodně nervózní, jestli se nám podaří soutěž dolétat. Štěstí však stálo při nás, bouřky letiště obcházely ze všech stran a během soutěžních letů spadlo jen pár kapek. Déšť nakonec přišel až po obědě během vyhlašování výsledků. Vítězství si letos vybojoval Nikola Francic. Myslím, že to pro něj byla pěkná satisfakce za minulé roky, kdy se mu u nás lepila smůla na paty. Druhý skončil Hermann Haas a třetí Pavel Krištof. 
Já byl čtyřiatřicátý a získal jenom okolo 64% bodů vítěze. Body tedy hodně slabé, ale jenom kvůli bodům na závody přece nejezdím. Důležitější je ta společnost lidí naladěných na stejnou notu. Mám velkou radost, že soutěž proběhla hladce a snad ke spokojenosti zúčastněných. Zásluhu na tom mají hlavně členové našeho klubu, kteří s organizací pomáhali. Děkuju jim za to. Velké díky patří taky Aeroklubu Přibyslav, bez kterého by závody vůbec nemohly proběhnout. Tak zase za rok? Já doufám, že ano.
Video ze závodů udělal Ondra Haman, na fotky se můžete podívat v galerii Tomáše Winklera.
Comments